- (e-mailem) --- 22. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
Problém v ničení r varoázy včelou je ten, že to neumí aní ta původní Její obrana spočívá právě v migraci 2x do roka.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 21.10.2011 22:03:52
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> > Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> > Datum: 21.10.2011 15:26:48
> > ----------------------------------------
> >
>
> 1. > Jak při současném přístupu právě zjistit, která včelstva jsou lepší v
> > odolnosti proti VD a ještě v kombinaci s viry?
>
> 2.> První část problému je v tom, že když v zimě použijeme účinné léčivo, a
> > přežije jen pár kusů VD, kdy vlastně začnou být včely motivovány k nějaké
> > likvidaci VD, kdy aktivují své mechanismy odolnosti? Vůbec nikde jsem se
> > nedozvěděl, že je tu nějaká přímá úměra. Co když je to tak, že při malém
> > zmoření včely VD likvidují liknavě a účinná likvidace u odolnějších
> > včelstev začne až při větším zamoření, kdy roztoči více ohrožují přežití
> > včelstva?
>
> 3. > Další problém je v tom, že při účinné aplikaci jedu v zimě, kdy přežije
> jen
> > pár kusů, je téměř nemožné zjistit, jak moc mají včelstva stejnou
> > startovací čáru v počtu roztočů. Dejme tomu, když je ve spadu do cca 0,1
> > roztoče denně (do 3 roztočů za měsíc) může být ve včelstvu třeba 3 ale také
> > 24 ks roztočů. To je rozdíl 3 generací. Pokud ta včelstva nemají žádnou
> > odolnost, potom se ale v prvním včelstvu namnoží roztoč na cca 100 ks v
> > červenci a ve druhém na 800. První bude zdánlivě odolné, druhé ne, ale ve
> > skutečnosti to bude pouze znamenat, že jedem se podařilo v prvním včelstvu
> > zasáhnout o cca 20 roztočů více. Odolnost bude jen zdánlivá. A to už
> > nemluvím o tom, že by tam náhodou nebyl žádný nebo 1 roztoč (kdy se může
> > stát, že dlouhou dobu žádná reprodukce neproběhne, včelstvo bude vypadat
> > jako super odolné, ale ve skutečnosti to bylo způsobeno jen účinností
> > jedů).
> 4. > Velice zajímavé je také číst o tom, jak vznikala odolnost u jiných
> plemen
> > – ze začátku velké zamoření až ke 100 % počtu včel ve včelstvu, ale potom
> > postupný pokles a zvětšení počtu neplodných roztočů. Prostě pod náporem
> > roztočů se včelstva jiných plemen naučila s nimi vypořádat a držet je pod
> > kontrolou. U tellského plemene vznikla dle přednášky Ing. Čermáka odolnosti
> > jen tam, kde nebyli roztoči hubeni chemicky.
>
> 5. > I mé zkušenosti potvrzují, že včely třeba mohou mít menší nárůst počtu
> > roztočů, ale zase i při oproti jiným včelstvům malém zamořením roztoči, je
> > zahubí viry.
> 6. > To tak k Bond testům – příroda se jich nebojí a bez nějakého měřitelného
> > průběžného zamoření může být odolnost zřejmě zkreslená.
> > Na jedné straně, kdyby byla včelstva ponechána pouze přírodnímu výběru,
> > zřejmě by odolnost nemusela být vůbec otázkou dlouhých desetiletí, alena
> > druhou stranu, včelstva co by přežila, by senám zřejmě užitkově moc
> > nelíbila (rojivost, malá síla,…)
> > Proto nechat vše jen na přírodní výběr zřejmě z hlediska užitku ze včel
> > není to, o co se někdo bude cíleně snažit.
> -----------------------------------------------------------------------------------------------
>
> 1. Zaznamenávat přir. spad, jaké ošetření proběhlo, spad po ošetření a všechno
> vyhodnocovat v číslech a % a neposuzovat jen včelstvo, ale i včelnici jako celek
> a virům podlehne nejsnáze oslabené včelstvo, oslabené i roztočem.
>
> 2. A proč hledat včelu, která likviduje roztoče až když je překročena nějaká
> hranice přežití? Není lepší mít včelu, která roztoče ničí, i liknavě, už při
> nízkém zamoření? Taková včela je podle mě citlivější a nedovolí roztoči
> přemnožit se.
>
> 3. Tomu rozumím, že nevím kolik roztočů je ve skutečnosti na startu, ale to se
> dá převést i na neléčené včelstvo. Protože nevím kolik roztočů je na startu. Tak
> z toho vyjde, že to včelstvo které padne později neznamená, že je odolnější.
> Proto si myslím, že je lepší pracovat s několika údaji ne jenom s datumem
> kolapsu.
>
> 4. Kolik % přežilo? Proč vznikla odolnost u Tellského plemene u včelstev bez
> chem. ošetř. a u jiných ne? Dá se předpokládat, že gen. danou možnost odolnosti
> měla stejnou?
>
> 5. No tak pokud jsou včely silné a bez příčiny zamoření roztočem je poliží viry,
> tak to je po včelách houby. Já ve včelstvech těch roztočů nemám, viry jsem
> pozoroval také, ale bez nějakého mého zásahu si s nimy včely poradily sami.
>
> 6. Bond test je týrání plodu včel. A jestli nějaké hledání a selekce bude trvat
> o nějaké desetiletí víc, tak no a co, na co by to mělo mít vliv.
>
> Aleš M.
>
>
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54561
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |